Jak to všechno začalo?

Měla jsem to štěstí pracovat na více místech a s mnoha koňskými partnery. Prošla jsem si zkušeností agresivních poníků, "prdlých" dostiháků, psychicky zlomených polských koní, polodivokých remont i rozmazlených domácích "mazlíčků". V neposlední řadě také s tzv. normálními koníky, co jen nevědí "jak na to" ... a s jejich majiteli.  

Jak to celé začalo, se dozvídáte již v úvodu této sekce "Souznění s koňmi" jak to bylo do větší hloubky, Vám ve zkrácené verzi sdělím.

Ano, Jiskrou to všechno "komunikování" začalo a na pár let také skončilo. Mezi tím jsem standardně občas obsela nějakou remontu, avšak "klasickým" způsobem. Jako čest jsem považovala obsedání lipického vraného hřebce s pracovním jménem Nautil. Nenechte se však mýlit, okolo koní se pohybuji od svých sedmi let, to ale nyní není podstatné, jistě Vás zajímá, jak a proč pracuji tak jak pracuji právě nyní.

Jelikož jsme s "hysterickou" Jiskrou řešili ještě několik úskalí, jako bylo například nakládání do vozíku, tak mi rady Monty Robertse přestali stačit. Přihlásila jsem nás na dvoudenní kurz Vaška Bořánka.. a v našem vztahu nastal průlom. Začal se mi otevírat cit pro řeč těla a také cit pro emoce koně a také vlastní. Denně jsem později trávila hodiny ve smíšeném stádě ustajovaných koní, a pozorovala je. Nejzajímavější bylo, když jsme začleňovali nového koně, a to se na pastevku dělo docela pravidelně. Mnohé jsem pochopila a začala zařazovat do signálů, které jsem sama začala vysílat a také naopak od koní vnímat. Postupně jsem začala nasávat informace jak praktické, kůň - kůň a kůň - člověk, tak teoretické. Potažmo seminární.

Největší podíl mé zkušenosti a praxe má na svědomí práce v obchodní stáji se stovkou koní. Děkuji tedy Vesmíru za tuto příležitost, která mi dala nesmírnou praxi v zacházení a vnímání koní. Právě tam provozovatelka vozila buď koně fyzicky zdravé, ale "trochu na hlavu", přičemž si díky nevhodnému zacházení ze strany lidí, vysloužili "jateční" ortel; nebo remonty odchované na pastvině, co viděli člověka, jen když vezl traktorem balík sena do výběhu, a abych nekřivdila, tak také když se dvakrát za rok odčervovali či očkovali. Jak již tušíte, byly to takové protiklady, že mi nezbylo nic jiného, než přijmout fakt, že to, co jsem se dosud učila, musí nabrat mnohem větší empatii a také, že mnoho učených věcí prostě neplatí. Tito koně mne naučili přistupovat k jednotlivcům nadmíru individuálně. Naučili mě, že není žádná universální pravda ani příručka, podle které se dá pracovat. Ano, mám základní "pracovní" principy, ale NIC NENÍ DOGMA a u koní to platí trojnásob. Nuž tyto koně jsem chystala tak, abychom jim byli schopní najít vhodný domov a to často v rodinné stáji, kde byli třeba i prvním koněm. Ti, kteří zůstávali déle, fungovali jako provozáci nebo koně převážně pro westernové disciplíny (práce s dobytkem).

Nabyté zkušenosti nyní zúročuji pro blaho koní i majitelů. A pokud si z mé ukázky nebo kurzu vezmete aspoň 10%, bude to skvělý začátek, jak mít spokojenější vztah s vyšším porozuměním.

Nenechte se prosím mýlit, pokud chcete mít spokojeného koně, je to HLAVNĚ O VÁS. Koník vše pochopí rychle, jelikož jemu je podobný přístup přirozený. Mnohem složitější to máme my, lidi. Přenastavit svou mysl a své nevědomé tělo tak, abychom se začali plně koncentrovat a ovládat.

Ne nadarmo nazývám celou sekci "spolupráce" ...